Zestárl jsem o 10 let

Sezona 2004

Byly to nervy, přesně podle předpokladu.

Do vedení jsme šli již v sedmé minutě po nádherné střele z otočky od Carlose Pitáka. Po nádherném lobu Stanleyho Vlčka, šel balón jen těsně mimo. Následoval ohromný tlak, který trval až do konce poločasu. Ale vytěžili jsme z něj "jen" deset rohových kopů.

V druhém poločase dal očekávat větší tlak Baníku. Po vystřídání začali hrát na dva útočníky a skutečně se jejich šance zvětšily. Na naší straně ale čaroval Carlos Piták. Slavistické šance se zdály nebezpečnější... Ale chyběla ta finální přihrávka. Chachaři přitvrdili, některé jejich zákroky byly skoro brutální.

Tak asi v osmdesáté minutě jsem již umíral nervozitou, rozhodující gól stále nepřicházel a Baník se dostával do nebezpečných brejků. Infarkt jsem ale dostal až devadesáté: snad Žůrek utekl postupně dvoum našim obráncům, ale naštěstí pálil přímo do Černocha. Celou dobu se hrálo bez přerušení, takže Hrdlička čekající na vystřídání se nakonec nedočkal.

Po zápase se hráči poděkovali. Snad jim to vydrží i v sobotu.

Ještě se pozastavím nad ostravskými fanoušky. Dorazilo jich tak 1000. Jejich mužstvo již nevyhrálo osm zápasů v řadě, ale přesto po celou dobu fandili a po zápase svým hráčům zatleskali.

Slavia má za sebou serii čtyř vítězných zápasů, ale o moc víc diváků to do ochozů nepřitáhlo.

A já jsem včera zestárl o 10 let.