Je asi na čase vrátit se k uplynulé sezóně. Co mi vlastně přinesla? Vlastně už během srpna bylo zřejmé, že se budeme třást o každý bod. Csaplár sice prohlašoval cosi o vítězném týmu, ale nějak se to nekloubilo se skutečností. Pravda, díky němu přišli zbončák a vlček s rychlíkem, naneštěstí však už bylo pozdě, z poháru UEFA jsme byli vyřazeni. V půli října jsme byli opět poraženi na letné2-0, když piták navíc nedal penaltu. V listopadu pak nastalo neuvěřitelné probuzení a serie 5 zápasů bez prohry. Šlo o zápasy, které udělaly hvězdu hlavně ze standy vlčka. Po zimní přestávce, ve které jsme měli zablokované přestupy a na poslední chvíli přišel jen navýrazný paul munster, a hlavně odešel radek černý do spurs, to v zápase proti olomouci chvíli vypadalo, že by serie mohla pokračovat, ale místo toho přišla neuvěřitelná serie zaváhání s outsidery. To nakonec stálo hlavu trenéra csaplára, kterého nahradil před domácím derby karel jarolím, v zimě vypoklonkovaný ze slovácka. Na konci dubna jsem dostali neuvěřitelný výprask na baníku a vypadli z poháru. Výsledky pak kolísaly až do posledního zápasu opět v ostravě, kde jsme vykopali výhru a tím i konečné druhé místo s možností poprat se o ligu mistrů. Za připomenutí stojí hlavně zápas v příbrami a penalta v 95 minutě, která nám dala
tři body. Po sezóně odešel legendární pavel kuka, což se čekalo a neméně oblíbený radek bejbl. Co se však také nesmí zapomenout je nezapomenutelný návrat vaška kolouška na hřiště. Jde však hodně o výhled do budoucnosti.
Z vytyčených cílů které jsem si dal pro sezónu 04/05:
1) Vyhrát titul (nesplněno)
2) Vyhrát pohár (nesplněno)
3) Vyhrát všechny domácí zápasy (nesplněno 8.kolo - remíza se Slováckem 0-0)
4) Neprohrát žádný domácí zápas (nesplněno 26.kolo - prohra s čb)
5) Postoupit do jarních kol poháru uefa (nesplněno)
6) Porazit 2x spartu (nesplněno)
7) Zajistit si místo pro kvalifikaci do lm (splněno)
Letos jsme doma remizovali celkem 5x (slovácko, boleslav, jablonec, sparta, blšany) a jednou prohráli (české budějovice) - jde tedy celkem o 13 ligových bodů (loni 16 bodů - nepatrné zlepšení). V žebříku domácích zápasů bych na první místo postavil
domácí výhru nad brnem, pak kanonádu proti příbrami (oba zápasy na podzim) a na třetí místo asi derby se spartou, hlavně kvůli vysoké návštěvě a vstřelenému gólu.
Jako největší zklamání mezi hráči bych označil upadající výkony jirky rychlíka, pak jarní výkony lumíra sedláčka a nakonec tajený odchod našeho kapitána radka bejbla. Jako nejlepšího musím vybrat carlose pitáka, stoupající výkony michala švece a
celkem slušný střelecký potenciál standy vlčka.
Daleko největší zklamání je ale z chování našeho vedení a ze stálé nerealizace vlastního stadionu. Ať je to ale jak chce, druhé místo je mnohem více než tato sezóna slibovala a já si určitě půjdu vyřvávat hlasivky i příští, i když skoro po každém zápase říkám, že už to nikdy neudělám.
Slavia do toho...
Žádné komentáře:
Okomentovat